Green Card – legální možnost žít a pracovat v USA

Loterie
V následujícím článku bych se rád podělil o své zkušenosti se získáním tzv. Zelené karty (přesněji Permanent Resident Card) v Diversity Visa Lottery (DV 2008), která dává svému majiteli možnost legálně žít a pracovat v USA. Její získání je možné několika způsoby. Jedním z nich je právě účast v loterii vypisované každoročně vládou Spojených Států Amerických. Jelikož se Spojené Státy snaží tvářit jako země všem otevřená – což ovšem není reálně proveditelné, přistěhovalci by tuto zemi převálcovali – nabízí každý rok přibližně 50-55 tisíc přistěhovaleckých víz pro lidi z celého světa (platí výjimky), které „rozdává“ formou loterie. Čechů je každoročně mezi vylosovanými přibližně 50-200.
Přihlásit do loterie se může téměř každý, kdo splní několik základních podmínek (http://travel.state.gov/visa/immigrants/types/types_1322.html zde najdete přesné podmínky, stručně řečeno: je-li vám více než 18 let, jste bezúhonný, zdravý a máte minimálně střední školu). Vstupní formulář lze nalézt na adrese http://www.dvlottery.state.gov/ který je aktivní vždy ke konci kalendářního roku (letos od 3. října do 2. prosince). Doporučuji nenechávat přihlášení na poslední chvíli, pro přetíženost serveru se nemusí zadání údajů podařit. Existuje mnoho firem slibující za poplatek podání žádosti za vás (ty solidnější), případně zvýšení šancí na výhru (ty méně solidní). Je zde třeba ujistit, že nikdo vám nemůže výhru žádným způsobem zaručit, pojistit či zvýšit vaše šance! Nelze než doporučit, aby se každý přihlásil sám a to z několika důvodů. Jednak je to velmi jednoduché a vyplnění dotazníku se 14 otázkami (základní angličtina nutná) je práce na pár minut. Druhý důvod je prozaičtější - po zaplacení agentuře nemáte jediný důkaz ani jistotu, zda vás do loterie přihlásila či nikoliv. Sám to poté udělat nemůžete, protože přihlásit se vícekrát je nepřípustné a takoví žadatelé jsou ještě před začátkem losování vyřazeni, o čemž se ovšem vy nedozvíte, protože státní agentura oslovuje jen úspěšné výherce. Neúspěšní oslovováni nejsou a důvod nevýhry se tedy nikdy nedozví. K internetovému dotazníku je ještě nutno připojit naskenovanou fotografii (ta musí splňovat několik podmínek, aby byla přijata (například si nesmíte ve photoshopu přimalovat vousy :) viz: http://www.dvlottery.state.gov/photo.aspx , ale běžná fotografie od profesionálního fotografa splňuje všechny požadavky). Loterii vypisuje vláda Spojených Států, vstup do ní i případná výhra je ZDARMA, je to ovšem poslední věc, kterou zdarma dostanete. Projít celým martiriem získání víza mě samotného stálo přibližně 20.000Kč a totéž pro moji manželku.

Výhra!
Oznámení o výhře jsem obdržel běžnou poštou (jiným způsobem nelze oznámení obdržet, případný email oznamující výhru je tedy vždy podvodný!) v květnu následujícího roku s několika stranami formulářů psaných v angličtině, které bylo nutno velice rychle vyplnit a odeslat na Konzulární Centrum v Kentucky (KCC). Moje počáteční nadšení rychle vyprchalo při vyplňování formuláře 230 Part I, 230 Part II a DSP-122 a při zjištění všeho, co budu potřebovat sehnat k případnému pohovoru na konzulátu. V celém průběhu vyřizování není vůbec nic jisté a samotné oznámení o výhře nedává žádný nárok na získání víza – i vzhledem k tomu, že výherců je vybráno přibližně 100 tisíc a víz je přibližně polovina. Bohužel dokud nemáte vízum v pasu, není jisté vůbec nic a to i po zaplacení všech nezanedbatelných vstupních poplatků na americkém velvyslanectví. Nu což, formuláře jsem vyplnil a odeslal a nezbylo než čekat či krátit si dlouhou chvíli zařizováním potřebného.

Před pohovorem
V prvním dopisu byl uveden seznam nezbytných dokladů, které je nutno s sebou přinést na ambasádu. Veškeré doklady musí být opatřeny úředně ověřeným překladem. A zde začínají první nemalé výdaje.

• Výpis z trestního rejstříku 50,-, ověřená kopie 30,- překlad 400,-
• Rodný list, ověřená kopie 120,-, překlad 400,-
• Vysokoškolský diplom, ověřená kopie 30,-, překlad 400,-
• Doklad o ukončení vojenské služby, ověřená kopie 60,-, překlad 400,-
• Fotografie formátu 5x5cm 140,-
• Pas

Jelikož jsem se stihl před pohovorem oženit (což je důležité, po 30.srpnu 2008 již nelze svého manžela či manželku do případu DV 2008 připojit), dodal jsem ještě

• Oddací list, ověřená kopie 30,-, překlad 400,-

Všechny doklady potřebovala i má žena (až na doklad o ukončení vojenské služby). Bylo též nutno absolvovat lékařskou prohlídku, která prokázala naší zdravotní způsobilost pro vstup na území USA (očkování, HIV, syfilis, TBC, všeobecný zdravotní stav). Zdravotní prohlídku provádí pouze lékař, který má akreditaci od americké ambasády. V Praze jsou to (dle dopisu z U.S. Embassy) tři lékaři, z toho jedna z nich již toto 4 roky nedělá (opravdu aktuální informace...). Po kontaktování střediska na Národní třídě v Praze mě překvapila výše ceny za prohlídku – 3300,- a to jsou prý ještě nejlevnější v Praze. Bohužel to byla pravda, protože třetí lékař provádí tutéž prohlídku za 4900,-. Bylo nutné přinést RTG plic – 180,-. Prohlídka samotná by se dala nazvat nepříjemnou fraškou s vyplňováním několika formulářů dodaných ambasádou. Fraškou proto, že i s odběrem krve trvala asi 10 minut (za 3300,-!!!), nepříjemnou díky chladně arogantní osobě pana lékaře, který se ani neobtěžoval řádně podívat do jimi požadovaných a námi dodaných výpisů z lékařské dokumentace (100,-) a oba jsme dostali očkování Trivivac (350,-/osobu), ačkoliv jsme choroby, proti kterým nás očkoval, již prodělali. Dokonce jsem dostal Trivivac i přesto, že jsem byl před 2 dny očkován proti Tetanu (což jsem naštěstí doložil, jinak bych injekci tetanu dostal též) a po něm se nesmí min. 14 dní nic jiného očkovat. Škoda mluvit.

Na ambasádě
Na Americké velvyslanectví jsme byli pozváni druhým dopisem, který dorazil v druhé polovině září a schůzka byla dohodnuta na 20. listopadu. Se svou ženou jsme sbalili veškeré dokumenty, požadovanou hotovost ($755/osobu) a vyrazili. Ambasáda v Praze kousek od Malostranského náměstí je malou pevností, opatřenou u vstupu detekčním rámem a tunelem, kde bylo nutno zanechat veškerou elektroniku (mobily, MP3 přehrávače, baterie, notebook, atd.). Přes pancéřované dveře jsme pokračovali do druhého patra (přepážky pro přistěhovalecká víza a pro Američany), kde jsme si vzali pořadové číslo, odevzdali dokumenty a peníze neuvěřitelně nepříjemné české úřednici a absolvovali pohovor s americkým konzulem. Ten sympaťák ovládal perfektní češtinu a celý pohovor probíhal přes několikacentimetrové bezpečnostní sklo. Sejmul nám otisky prstů, zeptal se v podstatě jen co tam chceme dělat, zda máme oba vysokou školu a poté co zjistil, že umíme anglicky, dokončil pohovor v angličtině. Výsledek ovšem bude znám až druhý den. Tedy shrňme si to: do teď nás celý proces stál čas a energii při studiu a vyplňování anglicky psaných dokumentů, korespondenci s ambasádou a Konzulárním centrem v Kentucky (do loterie jsem se hlásil jako svobodný, oženil jsem se v září dva měsíce před pohovorem a svou ženu jsem nutně potřeboval přidat do celého případu) a hlavně přibližně 40.000 Kč a stále ještě není vůbec nic jisté – ačkoliv nás konzul ujistil, že to vypadá dobře. Získat jakékoliv informace je poměrně problém, konzulát podává informace jen na placené lince (42,-Kč/min) a na emailech – na ty naštěstí poměrně slušně rychle (do několika dní) ovšem naprosto anonymně (žádné jméno, podpis) úřednice reagují. Druhý den ráno dostáváme bez problémů na ambasádě pasy s imigračním vízem! I když je tato anabáze za námi, očekávaná euforie se nedostavuje. Razítkem v pasu vše teprve začíná.